Možná bude lepší, když si to napíšete. Potřebuji hranice? Potřebuji limity? V jakých věcech nebo oblastech potřebuji hranice? V jakých je nepotřebuji? Tohle je první oblast zkoumání. Podívat se na svůj postoj obecně. Nyní pojďme dál a stejnou otázku rozšíříme o aspekt „vnější“ / „vnitřní“. V jakých oblastech života potřebuji vnější hranice? To znamená, že potřebuji, aby mi někdo jiný říkal, co mohu a nemohu? A v jakých oblastech si nastavuji nebo potřebuji vnitřní hranice? Tedy kde si je nastavuji raději já sám?

Tady vnějšími hranicemi rozumím ty, které nastavuje někdo zvenčí. Partner, společnost, morálka, ale i fyzické hranice jako je třeba plot pozemku, dveře místnosti atd. Vnější hranice jsou například i délka vyučovací hodiny, zvonění, otevírací hodiny v obchodě, jízdní řád autobusu. A vnitřní hranice si nastavuji sám. Vypínám obrazovky večer hodinu před spaním, najím se dosyta, ale nepřejím se zbytečně, nedělám si legraci z kamaráda, kterému zrovna umřel děda. A též své hranice nastavuji tím, jak daleko nebo blízko si stoupnu k někomu jinému na poloprázdné zastávce, kde je jinak dost místa... Mezi vnitřní hranice také patří i to, co si troufnu udělat, říct, co si myslím, že zvládnu, čemu věřím, že se naučím, ale i co si zakazuji, odpírám, čemu se vyhýbám.

Takže zpátky ke zkoumání. Už jste si odpověděli na položené dotazy? Zapsali jste si své odpovědi a postřehy? Doporučuji vám opět věnovat tomu zkoumání pár dnů, než půjdete dál.

A možná je nyní ta pravá chvíle na krátkou pohádku.